<< Station 8 | Zpět na Průmysl stezka | Station 10 >>
„Faberschlemm“
Ve Faberschlemm vznikla v roce 1835 první úpravna kaolínu v celém revíru. Do dřevěných skříní s hranami přibl. 2 x 2 metry se dala surová zemina a voda, které se míchaly dřevěnými lopatami, dokud se tenká vrstva kaolínového bahna nevyplavila na povrch. Tato vrstva byla svedena do koryta asi 30 metrů dlouhého a zahuštěna. Následovalo sušení na slunci nebo v sušicí peci. Dnes se sice surová zemina odděluje od vody také ve velkých mísicích nádobách, avšak jemnější kaolínové a živcové částečky odtékají přepadem do hydrocyklonového zařízení.
Model rozdružovače znázorňuje proces oddělování surové zeminy
Hydrocyklony
Hydrocyklony dnes představují při úpravě základních surovin standardní vybavení. Jsou to centrifugy se stálými stěnami, v nichž rotuje suspenze. Obrázek znázorňuje průběh proudění v přístroji: suspenze přiváděná tangenciálně tlakem čerpadla opisuje podél vnitřní stěny šroubovitý pohyb směrem dolů. Při tomto prvotním vířivém pohybu je již část pevných látek strhávána do spodního proudu. Škrticí účinek trysky spodního proudu nutí hlavní množství tekutiny, aby změnila proudění směrem vzhůru vnitřním vírem (druhotné víření). Zatímco jsou hrubší částice zase odstřeďovány směrem ven, opouštějí systém přetokem pouze nejjemnější částice pevných látek.
Seřazením několika hydrocyklonů za sebou do cyklonových stupňů lze dosáhnout optimálního oddělování na jednotlivé složky a zvýšit výtěžek. Proudy kaolínu jsou následně zahušťovány v sedimentačních pánvích a odvodňovány.
Modell: Hydrozyklon
