<< Station 3 | Zpět na Průmysl stezka | Station 5 >>
Les, dobývání rudy v pravěku a raném novověku a zhutňování železa ve Východním Bavorsku
Podle datací uvedených na železných struskách lze klást počátky zhutňování železa ve Východním Bavorsku do pozdní doby laténské
(150 až 50 př. Kr.). Hutnické zpracování rud probíhalo přímo v místě jejich dobývání, jak dokládají četná místa v oblasti Regensburg – Kelheim – Parsberg.
Obrázek: Obrázek: Les Paintener Forst u Kelheimu, počátek 17. století. Na mapě jsou vidět rudné doly (ruční těžba vrátkem), milíře na pálení uhlí a místa hutnického zpracování s hromadami strusky. Drobnozrnná ruda byla zhutňována na místě. Železná lupa, získaná při procesu zhutňování (hrouda železa vzniklá při hrudkovacím procesu, skládající se z částic železa, roztavených příměsí a dřevěného uhlí), se následně zpracovávala v kovárnách.
Obrázek: Šachtová chodba v lese Frauenforst u Kelheimu. Kruhovitá šachtová trubice bez dřevěné výztuže má průměr 80 cm. Šachty se hloubily až do rudné zóny, odkud byla dobývána železná ruda. Zásyp byl prováděn pravděpodobně současně s vytěžováním sousedních šachet.
Obrázek: Nálevkovité doly v lese Frauenforst u Kelheimu. Charakteristické jsou náspy kolem kruhovitých trychtýřů. Nálevkovité doly jsou např. známy i z okolí Theuernu a Wolfsbachu.
Zhutňování probíhalo při relativně nízkých teplotách kolem 1200 až 1300 stupňů Celsia (bod tání železa je 1528 stupňů Celsia). Po odtoku strusek vznikal aglomerát (slinutý produkt) z metalického železa. Po ukončení procesu („cesta pecí“) byla dýmací pec rozlomena, nehomogenní hrouda železa („lupa“) vyjmuta a probíhalo vykovávání a zhušťování těstovité lupy. Vykováváním strusky pod tlakem a za vyšší, svařovací teploty a následným zahřátím za přívodu uhlíku vznikalo kujné železo s nízkým obsahem uhlíku, které mohlo být dále zpracováváno.
